Horní Lochov - historie obce

H O R N Í    L O C H O V 

(historie obce, její významná období a události)¨

      Horní Lochov je vesnice, část obce Holín v okrese Jičín. Nachází se asi 2 km na severozápad od Holína, pod jižní částí Prachovských skal.

1. Počátky osídlování :

       Počátky osídlování dnešní oblasti Horního Lochova souvisejí s osídlovánímn Prachovských skal. Archeologické nálezy dokládají osídlení od starověku - z doby kamenné, přes dobu bronzovou, osídlení Kelty až po Slovany. Prachovské skály poskytovaly člověku totiž přirozené útočiště. Osídlenci hledali ve skalách bezpečný útulek pro své rodiny a to jak před dravou zvěří a nepřízní počasí, tak zejména před nepřítelem. Teprve na počátku středověku sídla a osady ve skalách postupně zanikaly a byly nahrazeny osadami zakládanými mimo území skal. (Lochov, Prachov, Pařezská Lhota, Maršov, Blata). Bylo to období nástupu Přemyslovců, kteří v této době  začali upevňovat svoje postavení v české kotlině.

Starší doba kamenná (paleolit a mezolit) - asi 350.000 - 5.500 let př.n.l.

       První lidé se objevili v oblasti dnešního Horního Lochova asi 10 000 let před n.l.  Byli to lovci, kteří se pohybovali po krajině podle současného stavu zvěře. V Prachovských skalách u Horního Lochova byly v jeskyních pod převislými skalami  a v lomech nalezeny kosti mamutů, nosorožců, divokých koní a jelenů, které byly opracovány lidskou rukou. Nástroje však nalezeny nebyly.

Mladší doba kamenná (neolit)-asi 5.500 - 3.500 let př.n.l.

        Asi ve 3. tisíciletí př. n. l. přišli noví osadníci, první zemědělci a chovatelé dobytka (pastevci), odkudsi z  východu, z Balkánského poloostrova, s vyšší zemědělskou kulturou. Stavěli si obdélníkové, částečně v zemi vyhloubené domy, zhotovené ze silných kůlů se stěnami propletenými proutím a omazanými hlínou, se sedlovitou, patrně slaměnými došky pokrytou střechou. Kultura tohoto zemědělského lidu se dělí na tzv. páskovou, volutovou, vypíchanou a lengyelskou podle způsobu ozdob na nádobách a podle provedení ornamentů. Sídliště kultury volutové bylo  objeveno v Prachovských skalách na několika místech. Z kultury vypíchané v Prachovských skalách pod převislou skalou u „Šikmé věžě“ byly nalezeny tři ozdobné střepy, vývrtek z mlatu a pazourková šipka. Z kultury lengyelské v Prachovských skalách bylo sesbíráno mnoho odštěpků pazourkových, chalcedonových a rohových v místech za „Fortnou“, a ve „Fortně“ byla nalezena kamenná sekera.  Z dalšího období u tzv. skupiny nordické byl v Prachovských skalách nalezen střep s tunelovitým uchem a kamenný klínek . Jedno sídliště z mladší doby kamenné bylo objeveno před vsí Ohaveč v místě dnešní státní silnice a druhé při křižovatce  na Horní Lochov. 

Pozdní doba kamenná - asi 3.500 - 2.250 let př.n.l.

Pastevci a zemědělci vyzbojeni luky, přišli z jihu, snad až z dnešního Španělska

Starší a střední doba bronzová - 2.250 - 1.500 let př.n.l.

Mladší a pozdní doba bronzová, počátek doby železné -  1.500 - 350 let př.n.l.

      Někdy ve 12. stol. př. n. l. pronikaly do této oblasti čeledi velkého národa  popelnicových polí.  Název dostal tento národ podle zvláštního způsobu pohřbívání zemřelých. Mrtvé spalovali na žárovištích, z popela vyplavili nedopálené kosti a srovnali do větší nádoby (popelnice) spolu s nějakým šperkem a přikryli mísou. Vedle postavili nádoby s jídlem, vše uložili v mělké jamce a zarovnali zemí. Takto vznikla rozsáhlá pohřebiště. Prachovské skály a okolí bylo obýváno těmito lidmi asi po tisíc let a osídlení bylo zřejmě dosti husté, soudě podle četných nálezů keramiky, zejména v severní polovině skal. Na ploše asi 3 km je směstnáno 7 zaniklých vsí a osad či spíše hradišť , 6 pohřebišť, a další ojedinělá místa.  Největší z osad bylo zřejmě hradiště na „Starém hrádku“ a sídliště „Na vrších“, v „Kocourníku“ a na „Bukovině“. Zejména na „Starém hrádku“ žil lid slezskoplatěnický zřejmě velmi dlouho. Nejmladší pohřebiště slezsko platěnické se vyskytuje „Na rovince“, příslušné sídliště bylo patrně i v Horním Lochově. Roku 1893 našli  lamači Košíčkové a Jos.Zemánek “Na rovince” asi 20 skleněných barevných korálků s očky a jantarový závěsek – nález je vystaven v jičínském muzeu – jedná se o část náhrdelníku patrně z jednoho z hrobů. První vlna lidu popelnicových polí je nazývána lid kultury lužické z mladší doby bronzové (asi 1200 - 900 let př. n.l.), druhá vlna, spadající až do doby železné, je lid kultury slezskoplatěnické (asi 900 -200 let př.n.l.).

Keltové - 350 - 50 let př.n.l.

     Ve starší době železné asi od 2. století př.n.l. se objevují v této oblasti silné kmeny - keltové, jejichž nějaké hroby se zřejmě vyskytují na pozemcích obce Horního Lochova. Na pozemku p.Bradského „Za hájem“ bylo při drenážování nalezeno půl laténské nádoby a na tomtéž pozemku při melioračních pracích roku 1925 byl nalezen kompletní dvojdílný rotační mlýnek k semílání mouky pocházející z 1.století př.n.l.(vystavený v jičínském muzeu). Tyto nálezy svědčí o tom, že se v těchto místech kdysi pravděpodobně nacházela keltská vesnice.  Keltové - Bójové, národ původem z Gálie (dnešní Francie) se při svém putování usadil v naší zemi, která podle nich byla nazývána BOIOHAEMUM (Bojohemum - znamená "Domov Bójů"),  později latinsky BOHEMIA, německy BÖHMEN.  Příchodem Bojů - Keltů byl asi osud  národa popelnicových polí,  kteří po tolik staletí obýval tyto končiny, zpečetěn. Zřejmě byli podrobeni kmeny Keltů a když se pak Keltové asi začátkem 1.století před n.l.vystěhovali, strhli s sebou nejspíš část porobeného lidu do západních Uher, kde byli brzy potom Keltové asi 50 let před n.l. poraženi a zničeni kmeny Dáků. Zbytek lidu popelnicových polí, zeslabený strádáním, hladem, a nemocemi mohl se stáhnout do odlehlých koutů země a zde živořil pod nadvládou germánských Markomanů, kteří opanovali naši vlast po Keltech.

Germáni - 50 let př.n.l. - 550 let n.l.

     Pronikli na naše území v 1.století př.n.l., žili zde do 5.století n.l. Využívali řemeslných znalostí a vynálezů Keltů. Není známo z archeologických nálezů, že by Germáni na území dnešního Horního Lochova pobývali. Nejbližší známá germánská vesnička existovala u Dolního Bousova. Když později Germáni odešli do Bavor, splynuly zřejmě zbytky lidu s nově nastupujícím národem - se Slovany.  Tak by se vysvětlila řada slov převzatých Slovany, ale nevyložitelných z žádného známého jazyka.

Slované - 6. století

       V době ústupu germánských Markomanů se začaly stěhovat do naší země z východu (Zakarpatí, Balkánsko) první slovanské kmeny. Stěhování Slovanů na naše území neproběhlo najednou, ale stěhovali se patrně v různé době, kmen za kmenem. Nejmocnějším kmenem byli Čechové, kteří obsadili střed země, jinými většími kmeny byli Lučané, Zličané, Pšované a další,  kteří osídlovali ostatní místa v naší zemi. Jedním z těch větších a významných kmenů byli Charváti, kteří sídlili při horním toku Jizery a obývali i oblast Jičínska a Prachovských skal. Starší slovanská sídliště existovala  v Prachovských skalách na “Starém hrádku” a na “Novém hrádku”. Charvátské knížectví však později v kmenových bojích zaniklo a celé území se dostalo pod nadvládu Čechů (Přemyslovců). Členové přemyslovské knížecí rodiny, základ nově se formující šlechty, si značnou část sjednoceného knížectví postupně rozdělili : Horní Pojizeří se dostalo do držení rodu Markvarticů, z  něhož pocházeli Vartenberkové, Valdštejnové, Michalovicové, Lemberkové a jiné, jihovýchodní část oblasti mezi Jizerou a Cidlinou vlastnili Načeraticové, sídlící později na hradě Brada.

 2. Založení obce a její historický vývoj :

  Obec Lochov byla založena pravděpodobně ve 13.století šlechtickým rodem Načeraticů, kteří ve 13.století vystavěli a obývali hrad Bradu, k jehož panství obec Lochov patřila (tehdy psáno Lochow). Rok založení není znám, jisté však je, že to bylo před rokem 1385.  Svědčí o tom zápis v Soudní knize města Jičína z  r.1385 : „Macho fassus est, se teneri unam sexag. gr. Judeo Byskupczoni pro Rzehakone de Lochow, et illam tenetur solvere in Nativitate Marie.“ (tj.“Macho doznal, že byl vázán 60 hřivnami Judy Biskupce ve prospěch Řehákové z  Lochova a jí  se zavazuje vyplatit na Narození P. Marie majetek.“). Obec Lochov vznikala jako ves zakládaná v lese a  protože dřevo bylo potřeba na stavby, topení, výrobu povozů, nářadí, nástrojů a ostatních potřeb, les postupným mýcením ustupoval k hranicím sousedních vsí. Vymýcené plochy byly zůrodňovány a využívány jako pole, pastviny a louky. Místo pro ves bylo vybráno patrně i z důvodu existence velmi vodnatých potoků v okolí – důležitých zdrojů vody.

     Původně existovala   jen  jedna obec Lochov, která se nacházela na poměrně velkém území, rozprostírající se od Prachovských skal na jihozápad až k dnešnímu Ostružnu. První usedlosti byly stavěny v severovýchodní kopcovité části tohoto území pod Prachovskými skalami (dnešní Horní Lochov), další usedlosti vznikaly v jihozápadní rovinatější části severně od Ostružna (dnešní Dolní Lochov). S přibývajícími usedlostmi tak postupně vznikaly na území Lochova dvě osady, které později dostaly název Weliký a Malý Lochow. Např. v zápise Zemských desek z let 1483 – 87 je již uváděn název Weliký Lochow. Později byly osady nazývány jako Hoření a Dolení Lochov až do začátku 19. století. Současné názvy Horní a Dolní  se používaly někdy od poloviny 19. století. V německy psaných zápisech je Horní Lochov uváděn jako Ober Lochow a Dolní Lochov jako Unter Lochow.

3. Správa obce :

  Ve středověku byly poddanské obce spravovány úřady, které byly ustanoveny vrchností – tzv. rychty. V čele stál rychtář, jmenovaný vrchností, který býval částečně osvobozen od roboty a někdy provozoval i některou živnost, např. krčmu, pekařství, řeznictví a pod. Zodpovídal za chod obce nebo přidružených obcí (rychta nebyla v každé obci), vodil poddané na robotu, rekruty k odvodu, snoubence na vrchnostenskou kancelář, sepisoval smlouvy, sbíral desátky na faru, vyřizoval drobné sousedské spory a měl na starosti věci konskripční (tj. soupisy obyvatel a majetku) a dodávky pro vojsko.  Spolu s rychtářem spravovali obce tzv. konšelé, tedy jakási rada, rovněž dosazovaní vrchností. Pro obec Lochov byla příslušnou rychta holínská, z obyvatel Horního Lochova vykonávali funkci rychtáře Jiří Vohnout z č.3, Václav Kazda z č.1 a konšelem byl např. Václav Haken z č.5.

         Funkce rychtářů byla zrušena v roce 1848 současně se zrušením roboty. Namísto rychtářů byli pak do čela obcí zvoleni starostové (zpočátku zvaní “představení obce”), kteří byli voleni obyvateli obce. Spolu se starostou rozhodovali i volení zastupitelé obce. Ke změnám nedošlo jen v obcích , byly provedeny změny v celém státním systému – vznikají okresy v čele s okresními hejtmany, okresní soudy, okresní úřady, vznikají i kraje a krajské úřady. Lochov je v roce 1850 veden jako katastrální obec v podkraji Jičínském, kraji Novobydžovském, dělil se na Horní a Dolní Lochov.   

         Významnější postavení v  Lochově měl Horní Lochov, soudě podle způsobu spravování obce a podle některých písemných materiálů (např. v  r. 1850 je Horní Lochov uváděn jako obec v okrese Jičín, kdežto Dolní Lochov jako osada obce Horní Lochov).  V pozdější době  vedla obec Horní Lochov i osada Dolní Lochov obecní hospodářství každá samostatně, obecní starosta však byl volen po mnoho let v Horním Lochově. V roce 1920 na popud občanů Dolního Lochova bylo požádáno o rozluku obce s osadou. Občané Dolního Lochova poukazovali na velkou vzdálenost pro styk s obecním úřadem a dále též doufali, že jim bude při rozluce přidělena část lesních pozemků hraběte Schlika, které patřily vesměs ke katastru Horního Lochova. Rozluka nebyla ministerstven povolena s  odůvodněním, že „není příčina k  rozluce“  a že „při samostatném hospodaření obce i osady není žádná z těchto zkracována“.  V roce 1926 zažádala  osada Dolní Lochov  znovu o rozdělení obcí a přidělení jí části lesních pozemků hraběte Schlika. Této žádosti bylo roku 1928 zemským úřadem vyhověno. Obce byly rozděleny, hranice katastru upraveny. Náklad na odměření a zamapování hranice byl přisouzen Hornímu Lochovu. Obec Horní Lochov však podala odvolání jak proti úpravě hranic, tak i proti výměře hrazení nákladů za odměření a zamapování hranic. Odvolání bylo částečně vyhověno - výlohy za odměření a zamapování byly uvaleny na Dolní Lochov, avšak změna úpravy hranic byla ponechána a lesní pozemky hraběte Schlika byly rozděleny do obou katastrů. Proti přisouzení hrazení výloh podal Dolní Lochov odvolání, jemuž vyhověno nebylo s odůvodněním, že o rozdělení bylo požádáno Dolním Lochovem, takže výlohy si musí sami uhradit. Hned při výnosu zemského úřadu o rozdělení obcí bylo dosavadní obecní zastupitelstvo zrušeno a jmenována okresním úřadem obecní správní komise v obou obcích.  Obecní volby byly vypsány a v obou obcích provedeny.

     Tento stav a samostatné hospodaření a správa obcí trval až do roku 1960.  Dne 12.6.1960 byly provedeny volby do místních národních výborů a došlo ke vzniku střediskových obcí. Sloučením obcí Holín, Prachov, Horní Lochov a Ohaveč  zanikají v těchto obcích  místní národní výbory a pro všechny tyto obce je střediskovou obcí Holín. Obdobně tomu bylo i u Dolního Lochova, pro nějž se střediskovou obcí stalo Ostružno.

4. Vznik názvu obce :

   Jak vznikl název obce „Lochov“ ? Mohl být odvozen od osobního jména Loch. Osobní jméno Loch skutečně existovalo, což je možno doložit  ze zápisu  v Soudní knize města Jičína, kde je r.1397 uvedeno : „Loch resignavit domum Hunssoni, uxori et liberis ipsorum jure eo, quo solus possedit“ (t.j.v překladu : „Loch přenechal dům Hunšovi, manželce a dětem jejich tím právem, kterým ho sám držel.“). V zápise však není uvedeno, ze které obce tento Loch  pocházel, ale je možné, že právě z Lochova a obec mohla být pojmenována po něm – názvy některých obcí vznikaly totiž např. i podle prvních nebo významnějších osadníků - mohl to být první obyvatel obce nebo jeho usedlost mohla mít významné postavení v obci ( např. Lochův dvůr, Lochův statek a pod)..

      Název obce  však  mohl být odvozen od umístění obce –  ta se nachází v blízkosti skal a výraz „loch“  znamená „ díra, sklep“ nebo „lochový“ podobně znamená   „s dírami, jeskyněmi“. Obdobně je tomu např. i u sousední obce Prachov -  dříve se jmenovala  „Prachův dvůr“,  což může být rovněž odvozeno buď od osobního jména Prach nebo od výrazu „prach, prachový “ vzhledem k blízké přítomnosti  pískovcových skal, ve kterých vzniká zvětráváním mnoho prachu. Název „Prachovské skály“  vznikl pak později podle  názvu obce Prachov. Podobně vznikly názvy i jiných nedalekých obci – např. Ohaveč - podle  “Dvůr Ohavcův” nebo Libuň – podle “Libúnův dvůr”

       Ke vzniku názvu obce se váže i jedna historka : prý jakýsi forman projížděl tudy s vozem, uviděl na cestě nějakou díru a křikl na koně “Loch ! ou!” – a byl z toho název obce……